Ráno jsme všichni měli sraz u zkušebny, následovala prohlídka od lékaře. Postupně jsme se trousili k autobusu a někteří ještě donášeli věci. Brzy jsme již byli připraveni a autobusy se rozjely. Po příjezdu do Všechlap všichni začali nosit věci z autobusu. Potom jsme si odnesli věci do chatek a začali je vybalovat. povlékli jsme si peřiny a po chvíli už Libor volal na zkoušku. Dostali jsme dost nových not, z kterých jsme se hned naučili prvních pár řádků. K obědu byly bramborové šišky se strouhankou. Po poledním klidu byla zkouška. Zase jsme se naučili další řádky nových písní. Následovala večeře a po večeři jsme se ponořili do příběhu celotáborové hry. Když jsme se po scénce vrátili, tak jsme si vyčistili zuby a šli spát.

Adam Kirschner za 1. oddíl

V půl osmé ráno nás vzbudil tajemný dechový nástroj. Poté, co jsme všichni vstali a zjistili, že tři kluci se nevyspali, jelikož obsah jejich žaludku strávil noc na trávníku, jsme vyběhli na rozcvičku. Po rozcvičce jsme se vydali, jako vždy, na dobrou snídani - rohlík se šunkovou pomazánkou. MŇAM!!! Po snídani byla dlouhá, leč oblíbená zkouška. V průběhu zkoušky jsme dostali ke svačině jogurt a velmi oblíbená kouška pokračkovala až do oběda. K němu byla hovězí polévka se zeleninou a segedínský guláš. Následoval polední klid, při kterém samozřejmě všichni spali a odpočívali. Když byli všichni odpočatí, vydali se na cestu do Roklinky. Cesta začínala v tábořa a končila v táboře. Pči cestě se nám dva členové zbláznili a začali skákat po jedné noze, další dva členové srostli, jeden záhadně oslepl, když si hrál na slepce, a do jednoho člena týmu narazilo auto, když podcházel dálnici (vše jen za účelem hry), a poté nebyl schopen pohybu. Po dlouhé a náročné cestě jsme se nasvačili šátečkem s tvarohem. Poté nastala druhá nejoblíbenější část dne - odpolední zkouška. K večeři byl smažený květák s bramborami, ovšem některým členům tento výborný květáček nechutnal, a tak se ho nepozorovaně pokoušeli odnést. Avšak u okénka už číhal připravený Honza Štěpánek a výborný květáček snědl se slovy: „To tam nenechávej.“ Na večer si pro nás vedoucí pčipravili scénku, ve které se prozradilo, který oddíl je která rasa, a že do Středozemě unikají nestvůry a příšery. Na konci dne nám zahrál Theodor Ditrich na kontrabas. Poté všichni spokojeně usnuli.

Ondra Vašátko, Štěpán Vyhnal, Matyáš Souček a Adam Lang za 2. oddíl

Je 7:29 a všichni ještě spí (skoro). A najednou, v 7:30 se ozve tichý budíček. Protože je tichý, tak ho někteří neslyší a jejich oddíloví vedoucí na ně čekají.

Je 7:31 a my pořád čekáme na opozdilce. Je 7:32, 7:33, 7:34, 7:35 – už i ti nejpomalejší si odklikovali svou neschopnost slyšet budíček. Pak my (třetí oddíl) a druhý oddíl vyběhli po cestě z tábora. Tam jsme měli rozcvičku a zpátky už jsme šli. Úklid chatek a chleba (nebo rohlík) s vajíčkovou pomazánku následoval po rozcvičce a hned po tom začala oblíbená zkouška, která byla od 9 do 12, protože bylo vedro a šli jsme do bazénu.

K obědu frankfurtská polévka a vepřové na kmíně s rýží. Poté byl odpolední klid a etapa. Vedoucí vytvořili mapu a naším úkolem bylo dostat se co nejdál. Toho jsme docílili tím, že jsme plnili úkoly (podle toho kam nebo kudy jsme chtěli jít). Jaké úkoly budeme dělat, rozhodoval MOZEK (jen jeden) – musel zůstat v chatce, kde byla mapa. Jeho rozkazy roznášela SPOJKA (též jedna) zbytku týmu (MOTORŮM), kteří plnili úkoly. První byl 1. oddíl (hobiti), druhý byl druhý oddíl (elfové), třetí byl 4. oddíl (čarodějové), a čtvrtí jsme byli my (trpaslíci), protože nám spadl do cesty valoun zlata – my jako trpaslíci milujeme zlato – dlouho nám trvalo, než jsme ho rozebrali.

Ke svačině byla makovka a po ní zkouška od 16:30 do 18:30, protože jsme šli do bazénu. V 18:30 byla večeře (houskové knedlíky a kuře na paprice) a večer byla scénka. Čaroděj, hobit a elfka se chtěli s námi dostat do Mórie – museli ale přejít přes jezero, kde byla příšera (Libor atd.), ale elfka spadla do jezera. Naštěstí ji zachránili. Večerku nám zazpívalo trio Zdena, Markéta a Denisa.

Lukáš Valenta, Honza Vorel a Matěj Kavan za 3. oddíl