Ráno 20. 8. jsme se vzbudili do ne příliš teplého rána. Zahřáli jsme se během k vodárně a následovným mrazíkem. K snídani jsme měli výbornou vajíčkovou pomazánku a čaj. Napsali bychom i kávu, ale tu bohužel pijí jen vedoucí. Po chvilce, kdy se všichni rozutekli douklidit své příbytky, se konala zkouška. Zpívali jsme novou skladbu od Zdeňka Lukáše „Na horách“ a také už méně nové „Salve Regina.“ K obědu byly bramborové knedlíky s hovězím na česneku, ale závody „Kdo sní nejvíc knedlíků a nevypadnou ven“ se nekonaly, páč byly večer houskové knedlíky a správné závody jsou vždycky s „houskáčema.“ Po odpočinutí našich končetin a mozků, které asi nemáme nebo je nepoužíváme, jsme shlédli další scénku o Robertu a Sofii alias Martinovi a Terce. Snažili se proniknout do pracovny amerického prezidenta. Zabral samozřejmě Sofiin šarm, že bodyguard, který je pak tajně pustil, hledal provázek, aby s ní mohl navázat známost. My jsme také museli získat nějakého bodyguarda na svoji stranu, a proto jsme dlouze namáhali svůj mozek, dokud jsme nevybádali, že náš bodyguard je Libor. Naši vyčerpanou energii jsme doplnili výborným šátečkem, a pak jsme excelovali na zkoušce, kterou vedla Zdena, Libor a nesmíme zapomenout ani na naši výbornou hláskovou rádkyni Markétu. Po zkoušce jsme spapali večeři, někteří ji ale zhltali a počítali přitom počet knedlíků. Letošní rekord byl dvaadvacet knedlíků, které snědl jeden z nováčků. Následoval večerní program, při kterém jsme byli svědky návštěvy pracovny v Bílém domě. Robert a Sofie zjistili, kam se vydat dále, ale museli jsme opět zapojit své mozky do zásuvky a vyluštit šifru, kterou objevili.
Pak už jsme si jen vyčistili zoubky a padli do postýlky s palečky v pusinkách.

Za 3. oddíl napsali:Kristýnka, Ben a Vávra