======Deníky======
=====19.8.=====
Ráno jsme se probudili a šli jsme do zkušebny, kde byla zdravotní prohlídka. Poté co nás prohlédli, jsme šli k autobusu, kterým jsme odjeli do Všechlap. Po příjezdu jsme vynesli kufry a šli vybalovat. Po úmorném vybalování následoval oběd a hned na to seznamovací hra. Poté jsme se s našimi oddíly vydali na cestu lesem, s cílem najít dopis jako přivítání do nové táborové hry. Když jsme se vrátili k táboru, měli jsme za úkol najít našeho prefekta. Až jsme vykonali svůj úkol, následovala svačina. Následovala krátká zkouška a hned potom jsme se navečeřeli a byla večerní scénka, kde jsme se rozdělovali do kolejí. Potom byla hygiena a večerka. 

Za první oddíl Jan Brom a Erik Hrádocký

=====20.8.=====
Vzbudili jsme se a šli jsme na rozcvičku. A následovala výborná snídaně, pak následovala první půlka zkoušky, následovala výborná svačina, následovala druhá půlka zkoušky. Po zkoušce následoval výborný obídek. Následoval odpolední klid, který trval hodinu a půl. Pak následovala odpolední hra. Po hře následovala výtečná svačina. Hned po svačině byla odpolední zkouška. Zkouška trvala hodinu a patnáct minut. Po zkoušce byla výborná večeře. Po večeři jsme měli volno před večerním programem. Večerním programem byla scénka a hra. Po hře byla druhá večeře a hygiena a šlo se na kutě.

Za druhý oddíl Ahmed Mustafa, Tomáš Fišer a Vojta Seidl
=====21.8.=====
Ráno jsme se probudili za zvuku píšťalky. Bylo to ráno, jako všechny ostatní: byla zima, nikomu se nechtělo vstávat a už vůbec nikdo nechtěl běhat. Ačkoliv to bolelo, všichni jsme rozcvičku přežili. Následovala ranní hygiena, úklid a snídaně. Tentokrát jsme si nepochutnali na pomazánce, ale na obloženém chlebu. Chvilku po snídani nám ušima pronikl zvuk zvonku a začala všemi vítaná (až na pár výjimek) dopolední zkouška. Ta trvala jenom chvilku, přesněji tři hodiny. Během zkoušky nám všem vyhladovělo a svačinová nektarinka nám nestačila, proto jsme se těšili na oběd. Hned co zkouška skončila, se všichni seřadili do fronty na oběd, ve kterém pan Pěnička a jeho armáda kuchařek připravili gulášovou polévku a těstoviny s hovězím masem. O odpoledním klidu jsme jako doposud domalovávali vlajky našich kolejí. Náš krásně promarněný odpolední klid skončil svoláním nástupu. Začala další etapa celotáborové hry. Museli jsme prokázat, že jsme hodni zúčastnit se boje o Ohnivý pohár. K tomu vedlo splnění šesti zkoušek: vytrvalosti, chytrosti, síly, rychlosti, štěstí a "duelu". Ty obsahovaly vydržet tři minuty v lyžařském sedu, složit hlavolam, přenášet dva kyblíky s vodou, vyběhnout rychle schody, hodit dvěma kostkami číslo 11 nebo 12 a nakonec vyhrát třikrát kámen, nůžky, papír. Když jste chtěli splnit zkoušku, zašli jste na verandu vedle jídelny, kde vám na papír s vaším jménem a číslem oddílu nakreslili šipku do jednoho z šesti řádků nadepsaných podle názvů zkoušek. Pomocí mapy jste zjistili, kde se zkouška plní a pokud se vám povedla, tak vám šipku zakroužkovali, při opačném případě škrtli. Vždy se chodilo na verandu pro šipku (neboli pokus), ať už jste chtěli opakovat, nebo chtěli složit další zkoušku. Při úspěšném splnění všech šesti zkoušek jsme si mohli na verandu stopnout čas. Odtamtud nás posílali k ohništi kousek od fotbalového hřiště, kde vám bylo už oficiálně povoleno zúčastnit se boje o Ohnivý pohár. Všichni byli spokojeni, když po ukončení hry slupli výborný perník ke svačině. Ten nás posilnil na další hodinu zpívání. Ta se ale protáhla o "pár" minut déle. Zbývající volný čas se využil na sporty, ve kterých vyhrál první oddíl proti druhému oddílu ve vybíjené a zápas ve fotbale skončil remízou 1:1, takže ani třetí či čtvrtý oddíl neměl ten uspokojující pocit výhry. Armáda kuchařek už měla v 18:30 připravené jídlo a naše služby už také rozdaly příbory, takže se všichni mohli do syta najíst výtečného párku s bramborovou kaší. Večerní klid si všichni "potichu" a v "klidu" užívali až do chvíle, kdy začali zase svolávat nástup. Započal večerní program a další táborová etapa- cílem bylo dostat se co nejdál (nejlépe až do konce) na mapě Bradavických aktivit. Posouvali jsme se podle obvyklých pravidel Aktivit, až na pár nezvyklostí: vždy hádal celý oddíl a byl ve skupince proti dalšímu oddílu. Také maloval celý oddíl, velkým koštětem s propiskou na konci, až na jednoho hádajícího z oddílu. Pořadí bylo následovné: 4.,2.,3. a pak 1. oddíl, ale pořadí odpolední hry skončilo trochu jinak: 4.,3.,1. a 2. oddíl. Pak už se jen rozdala pošta, vyčistily se zuby, převléklo se do pyžam a šlo se chrnět.

Za třetí oddíl Matěj Kavan a Lukáš Valenta

=====22.8.=====
Ráno jsme se vzbudili za zpěvného hlasu vedoucích, povolávajících nás na rozcvičky. Po rozcvičkách si každý poklidil své chatky a následně jsme vyrazili na snídani. A pak už jsme všichni museli na rutinní a nekonečnou zkoušku. Když už teda skončila, tak jsme všichni vyhladovělí zasedli za stoly a papkali. Po výtečném obídku jsme si šli na chvilku odpočinout a vyčkávali už jen na tu chvíli, kdy nás vedoucí svolají na táborovou hru. Tentokrát se hrál tzv. famfrpál. Jelikož jsme neměli k dispozici lítající košťata, byl famfrpál lehce na styl rugby, ale se změnou takovou, že jsme se míčem strefovali do kruhů zavěšených v bránách. Taktéž se pár bodů dalo nasbírat chycením zlatonky. Ta se párkrát za zápas vyhodila do vzduchu a jeden určený člověk z každého oddílu ji měl za úkol chytit dřív, než dopadne na zem. A jelikož jeden oddíl vždy neměl co dělat, tak byla vymyšlena druhá hra v bazénu. Tam jsme sbírali kroužky ze dna bazénu a za deset minut jsme jich měli vylovit co nejvíce. Obě tyto hry vyhrál čtvrtý oddíl. Když už všichni dohráli, dali jsme si "sfáču", a potom už byla druhá zkouška, která ale všem velmi rychle utekla, protože po ní byly sporty, a ty má každý rád. Hrála se vybika mezi třetím a čtvrtým oddílem, kterou čtvrtý oddíl s přehledem vyhrál. Fotbal hrál první a druhý oddíl, který také s přehledem vyhrál první oddíl - 5:0. Pak jsme si šli dát véču a převléct se na večerní program. V něm každý oddíl dostal mapu se stanovišti a měl se postupně dostat z bodu E až do bodu A. Tuto hru mimochodem čtvrtý oddíl s přehledem prohrál. Když konečně čtvrtý oddíl dorazil, započla scénka, do které vstoupil tajemný kouzelník, který zavraždil našeho ředitele - Nevilla Longbottoma a sebral tu nejmocnější z hůlek - hůlku bezovou. To ale nebyla bohužel jediná strastiplná věc, co se stala. Cestou zpátky, v úplné tmě, jeden nováček nešťastně šlápl do podzemního hnízda lesních vos a ty ho pobodaly. Naštěstí zde byli dva velcí hrdinové - Tonda, který si vzal nešťastlivce na záda a odnesl ho až do tábora, a Vojta, který zachoval klidnou hlavu, zjednal si pořádek a pevnou rukou nás odvedl až do tábora. Samozřejmě děkujeme všem vedoucím, ale jelikož jsme šli vepředu, o jejich hrdinských činech nemáme ani ponětí. nakonec všechno dobře dopadlo, nešťastlivec přežil a ostatní, co schytali pár bodanců, byli ošetřeni. Potom jsme si všichni vyčistili zubánky, oblíkli jsme si pyžámka, zalezli si do peřinek a šli vesele chrupkat. Přitom každý ještě nevěděl, že se mu jedna vosa schovala do trenek.

Za čtvrtý oddíl napsal Albert Klusák a Adam Janský. Dramatickou část i Štěpán Vyhnal.

=====23.8.=====
Ráno nás vzbudili v 8:30. Vstali jsme, oblékli jsme se a šli jsme na rozcvičku. Byla s Frantou. Po krásném protažení jsme šli na snídani. Byla "nutelová" pomazánka s houskou. Potom byla zkouška rozpůlena svačinou. Po zkoušce následoval oběd. Měli jsme hamburskou vepřovou pečeni s bramborovými knedlíky. Poté byl téměř dvouhodinový polední klid, který jsme využili dokončováním vlajek. Někdy ve 14 hodin zapískali vedoucí odpolední program. Vydali jsme se do lesa. Hra v lese spočívala v tom, že jsme brali víčka z hromádky, za ně si kupovali odpovědi od postav ve hře a následovně s pomocí odpovědí určovali vraha Nevilla Longbottoma. Hromadu víček střežili mozkomoři, kteří nás zabíjeli. Potom jsme se museli nechat oživit. Po programu jsme měli svačinu v 16:30 nám začala odpolední zkouška. Asi deset minut po konci zkoušky byly sporty. My (1. oddíl) jsme vyhráli. Krátce po zkoušce byla večeře. Na večeři jsme měli bramborový guláš. Chvíli po večeři byl večerní program. Dozvěděli jsme se dávný příběh tří bratří a smrti. Poté následovala večerní hygiena a spacák, případně peřina.

Za první oddíl napsal Štěpán Turner

=====24.8.=====
=====25.8.=====
Každé ráno vždy začíná stějně. Většinou po hlasitém křiku vedoucích a hudebních nástrojů se banda neupravěných a ospalých jinochů hnala na rozcvičku. Myslím si, že několik mých kolegů bylo překvapeno, že o půl osmé nás každý vedoucí nevynášel z postele, ale budíček začal až o půl hodiny později, za doprovodu hlasité trubky. I rozcvička neproběhla obvykle. Místo tradičního cvičení nás přivítal Honza Štěpánek s (dle našeho názoru) podivným tancem. Tančili jsme na "Mi mi" "Can can" a jediná písnička, která se to podivné ráno dala poslouchat "Levels" od Aviciho. Naštěstí nás povzbudila snídaně ve formě vánočky s mareládou a kakaem. Překvapivě to co na neděli zůstalo tradční byla všemi milovaná dolopední zkouška. Byla neděle, tak pauza na svačinu, na které jsme si pochutnali na výživném ovoci, zůstala stále stejná a mohli jsme se těšit na druhou část zkoušky. Předpokládám, že většina z nás se víc těšila na oběd. Naděšení se ještě víc zvětšilo, když se prozradilo, že nás čeká kuře s broskví a hranolkami. Následoval odpolední "klid", který měl za cíl klidný, zasloužený odpočinek. I tak se (jako každý den) našla velká skupina jedinců, kteří využili čas běháním a zakázanými aktivitami (ping-pongem). Ti, kteří svůj čas věnovali odpočinku a čtením měli alespoň více energie na náročnou odpolední hru. Naším cílem bylo chytit uniklého vraha. Nejprve jsme však museli získat peníze, které jsme využili na podplacení svědků, kteří vrahův úkryt znali. Vyzkoušeli jsme si tedy práci zlodějů a hašašínů. Proplížili jsme se přes gang mozkomorů a určené peníze jsme odevzdali na konci. Na konci hry byl vrah samozřejmě dopaden, ten však "kouzlem" zničil bezovou hůlku. Na zkoušku nás posílil čokoládový puding se šlehačkou. Zkouška ale nebyla zas tak dlouhá a brzy jsme se nasytili špagety carbonara, které byly výborné. Následoval večerní program, při kterém jsme dopadeného vraha opvezli vlakem do Azkabanu. Mezitím Aurora (prefekt Nebelvíru) a Ignotus (prefekt Zmijozelu) si užívali romantické večeře pod hvězdami. Byli však přepadeni Herbertem (prefektem Havraspáru), kterému to zlomilo srdce. I když nás vedoucín násilím do chatek, stále jsme mysleli na zlomeného Tondu Lebedu v roli Herberta, který nejspíš mezitím v lese páchal sebevraždu.

Za třetí oddíl napsal Marko Vekić

=====26.8.=====
Jako každé ráno nás o půl osmé vedoucí probudili a vyhnali na rozcvičky. Po nich jsme si šli uklidit a poté snídat. Hned po ránu jsme si pochutnali na sýrové pomazánce a jelikož jsme byli všichni nabiti energií a hezky najezeni. Tak jsme mohli s raní zkouškou, která naštěstí za pár chvil skončila a my se mohli opět vrhnout na trochu oblíbenější činnost, a to? Papání. Tentokrát byly k obědu sladké bavorské vdolečky. Po nich jsme si šli na chvíli odpočinout k různým kartením hrám a poději ke hře táborové, ve které jsme si teda moc neodpočinuli, ale byla velmi zábavná. Jelikož zavřeli Bradavice kvůli zabezpečení museli jsme obejít několik stanovišť, na kterých byla otázka, kterou jsme museli zodpovědět. Tuto hru vyhrál čtvrtý oddíl- nakonec se 325 galeony, které jsme mohli utrácet za nápovědy, abychom na stanovišti nemuseli ztrácet čas, a když jsme se vrátili do Bradavic, občerstvili jsme se svačinou a šli podruhé zkoušet. Zkouška utekla jako voda a my si sedli za stoly a večeřeli. Když jsme si užívali povečerního volna, zaslechli jsme hlasy vedoucích, svolávajících nás na večerní program. Shlédnuli jsme scénku, kde nám Rollenwald ukázal pravou tvář. A my konečně pochopili, kdo je vlastně to nejtemnější zlo. Rollenwald v Azkabanu zabil svého služebníka a nakázal své armádě smrtijedů, aby nás všechny zabili a vypadalo to tak, že celou večerku nám existenci ztěžovali muži v černých pláčtích a toho, koho našli poslali okamžitě spát. No a potom se šlo spát.

Za čtvrtý oddíl napsal a vymyslel Albert Klusák

=====28.8.=====
Jako každé ráno nás v 7:30 vzbudil krásný hlas vedoucích. Všichni neochotně vyšli ven na rozcvičku a začali cvičit. Po rozcvičce jsme měli snídani: rohlík s vajíčkovou pomazánkou a čaj. Mňaminka! Po výborné snídani byla všemi oblíbená, milovaná, nekončící zkouška, kterou v polovině přerušila svačina. Ke svačině bylo ovoce, které ovšem nikoho nenasytilo, a tak se už všichni těšili na oběd. Po konci zkoušky se každý zařadil do fronty na oběd a vyčkal na něj. K obědu byla hrášková polévka a kuřecí nudličky s těstovinami. Mňamina. Následoval polední neklid a za hodinu a půl odpolední program. Tentokrát jsme se vydali na random kopec naproti táboru, kde se sehrála poslední bitva o Bradavice. Naším úkolem bylo házet vycpané ponožky na hlavy smrtijedů (vedoucích a praktikantů). Abychom ochránili Bradavice, za každou trefu jsme jim vzali jeden život, kterých měl každý asi osm. Nakonec jsme hru v podstatě prohráli, protože zlí Rollenwald svou armádu smrtijedů obživil kamenem vzkříšení a utekl neznámo kam (do tábora), kde se později odehrála doopravdy poslední bitva, ale o tom až později. Cestou zpět do tábora jsme si sedli a dali jsme si zaslouženou svačinu (makovku, mňamina), při které jeden z vedoucích spadl do kopřiv. Když jsme se vrátili do tábora, tak jsme šli do bazénu a hned potom na zkoušku. Po kratší odpolední zkoušce následovala večeře, ke které byly langoše. Mňamina. Hned po večeři jsme měli volno, po kterém začal večerní program v jídelně, který měl očividně získat čas k přípravě scénky. A když už jsme se konečně všichni vypakovali ven, tak nás zastavil Filip se zprávou, že to ještě není vůbec připravené, a že se máme vrátit zpět do jídelny. Nakonec jsme se večerní scénky přecejen dočkali a všichni musíme uznat, že byla epická. Po scénce nám už zbývalo si jen vyčistit zuby a jít chrnět.

Za druhý oddíl napsal a vymyslel Ondřej Mikuš