Ráno jsme vstali, tentokrát už v 7:00. Do 7:30 byl čas, abychom si nachystali věci na odchod. Po snídani jsme si dovalili věci do batohu a šli ven, ale u jiného východu. U Kremlu nám na pokladně kvůli bezpečnosti „zabavily“ batohy. Odpochodovali jsme ke vchodu do muzea, kde nás čekala další prohlídka. V šatně jsme zanechali mikiny, bundy i deštníky a vyrazili na prohlídku. Prostory byly veliké se spoustou vitrín. Všemožné poháry, kalichy i zdobené knihy byly ze zlata. V dalších místnostech byla zbrojnice, výzbroj koní, přehlídka trůnu ruských carů i kočárů, kterými se přepravovali. Chvíli po jedenácté jsme si vyzvedli bundy a pokračovali na Sobornayovo náměstí, kde jsou asi čtyři chrámy vedle sebe. Dva jsme prošli, ale cpali se tam Japonci, tak jsme se šli podívat na největší dělo v Rusku. Udělali jsme pár společných fotek (asi přidáme později) a posunuli se o pár kroků k největšímu zvonu na světě. Zvon ani dělo nikdy nebyly použity. Dělo, protože bylo postaveno pouze jako pomník cara a zvon, protože se rozbil (existuje mnoho teorií jakým způsobem). Odtud jsme odkráčeli do restaurace, kde jsme měli oběd. Byl výborný a vydatný. Po obědě jsme se doploužili do metra. Odjeli jsme do nejstarší ulici města a tady byl rozchod. Rozešli jsme se do všech možných i nemožných obchodů, hlavně do suvenýrů. Co si kdo koupil vám buď napíše sám, nebo je to překvapení. Popojeli jsme do knihovny, kde jsme měli koncert. Nebyla to úplná katastrofa, ale že by to bylo dokonalý se říct nedá. Odjeli jsme na hostel. Opět jsme měli čas na hygienu i večeři.

Vstávání opět nebylo příliš příjemné, přestože bylo venku nádherně. Půl sedmá ráno je pro někoho prostě brzy. V 7:15 jsme se spočítali a vyrazili na snídani, při které jsme se dozvěděli, že řeka na které jsme byli není Volha, ale pouze přítok Volhy. Po snídani jsme sedli do busu a dojeli na místo srazu. Tam jsme museli asi půl hodiny čekat, protože nemůže jet autobus plný dětí bez policejního doprovodu, takže jsme vytvořili kolonu několika autobusů a jeli jsme asi 80 km do Tveru. Když jsme dorazili, odložili jsme si věci, došli na záchod a odpochodovali jsme na pódium kvůli zkoušce. Bylo to stresující, poněvadž Denisa si někde zapomněla klavírní noty a my​ museli dělat věci akapela. Naštěstí se zjistilo, že Denise ty noty vypadly jen v autobusu, takže se nemuselo jet do hostelu a mohli jsme dělat věci dle původního programu. Ve společné šatně jsme se převlékli do koncertního oblečení a přesunuli jsme se do sálu. Některé sbory tam měl své vystoupení. My šli na řadu jako poslední a podle potlesku publika jsme byli nejlepší. A až na Koledu se nám to povedlo. V šatně jsme se převlékli a pak nasedli do busu. Jeli jsme do nějakého gymnázia na oběd. Asi ve čtvrt na tři jsme opět nasedli do busu a jeli do Tverské opery. Šli jsme rovnou na pódium na zkoušku. Zvukař zřejmě zjišťoval, co všechno jeho přístroje umí, protože nazvučení bylo strašné. Po zkoušce jsme měli jít do busu a jet do pěší zóny, ale řidič u autobusu nebyl. Tak nás Zdena odvedla do parku přes ulici. Tady nám dala hodinový rozchod. Mohli jsme chodit po stáncích, které tu byli i do nedalekých potravin. V půl páté jsme se sešli v místě srazu. Pak jsme odpochodovali zpět do opery na společnou zkoušku, která měla být v pět hodin. Jenže organizace byla příšerná a nikdo se nás ani nesnažil informovat, že se posunula asi na půl páté, takže nám v cca 16:40 volali, že máme být na pódiu a kde jsme. Tak jsme došli k pódiu a zpívali jsme ze zákulisí, protože na pódium jsme se nevešli. Po této zkoušce jsme se odebrali do šatny a převlékli se do sborového oblečení. Šli jsme na řadu jako druzí. Povedlo se nám to a my šli opět do šatny. Museli jsme dlouho čekat než všichni odzpívali své skladby. Potom jsme šli na pódium společně se všemi udělat závěr koncertu společnými písněmi. Dokonce jsme se začali přátelit s jedním sborem. Potom jsme se museli převléct a jít opět do busu. Hned vedle nás stal další autobus a mezi námi začala za pomoci mobilů konverzace v angličtině. Potom autobusy vytvořili kolonu a jelo se zpátky. K hostelu jsme dorazili ve čtvrt na dvanáct. Vykonali jsme hygienu a šli spát​.